Off-road - fARO 10
V každém případě patří ARA k nejdostupnějším off-roadům na našem trhu.
Do 50 tisíc seženete benzínovou, LPG i naftovou variantu Ara 24. Můj
favorit, Aro 10 s asi 10 let prošlou zárukou, se pohybuje okolo 40 tisíc.
Podle Centrálního registru motorových vozidel
bylo v roce 1997 v ČR přihlášeno 5 188 vozidel značky Aro, průměrně
13 let starých, což oproti 5 milionům vozidel průměrně 17 let starým není zas tak zlé.
I porovnání se srovnatelnými značkami - např.GAZ (1660 vozidel, 33 let), UAZ (482 vozidel, 17 let)
- je pro ARO příznivé jak v míře oblíbenosti, tak stáří vozového parku
(i když někteří to vysvětlují prostě tím, že se Aro 30 let nedožije).
ARO 10 DR
Benzínový čtyřválec (super-BA96), bsah 1397cm2,
stálý pohon zadních kol. Přiřaditelný předek, redukce. Vypínání předních poloos
i na nábojích – tzn.zvenku vozu. Různé modifikace karoserie: 2-5 míst,
s pevnou střechou nebo odkrytá s plachtou.

Technická specifikace – dle TP:
ARO 10.0 DR r.v.1989, typ 102.02
Výkon 45,6 kW/ 5500 ot., max.rychlost 120 km/h.
Spotřeba (město/80/90/120) 12,5/11,4/12,1/17,8
Karoserie 2 místná,otevřená,samonosná (což je evidentně kravina, je na rámu), dxšxv:3827x1600x1327mm.
Celkem 1630kg (1120+510), celková hmotnost brzděného přívěsu 1000kg, 560kg u nebrzděného.
Kola jednoduchá,disková, 175SR x 14, ráfky 5J x 14, tříšroubé, rozvor 2400.
|
Pokud si zvyknete na zvláštní ARO-styl jízdy (udržovat otáčky, řadit do X, řízení bez posilovače), dá se ARO 10 považovat za osobní automobil vhodný
na silnici i do terénu. Je na to ale třeba solidní peněženka - spotřeba na silnici se pohybuje opravdu okolo 12 litrů.
Navíc je ARO 10 dost malé, takž montáž LPG znamená citelný zásah do interiéru. Měřit spotřebu v terénu
asi nemá cenu - motor je dost slabý a vyžaduje skoro pořád redukci.
Časté diskuse vyvolává karoserie - zda zvolit otevřenou nebo celoplech. Osobně bych plátěnou střechu za nic nevyměnil,
ten pocit v létě stojí za těch pár menších problémů v zimě. Pokud zvolíte otevřenou karoserii, doporučuji rozhodně
na zimu zateplovat - podložit celtu igelitem a dekama, zateplení se doporučuje i
pro laminátovou střechu (npř.M-461). I když má
ARO 10 výkonější topení než ARO 24, zůstávají skla promrzlého auta dost dlouho neprůhledná a proto můžete-li,
rozhodně v zimě garážujte.
Vlastnosti vozu
v terénu jsou až překvapivě dobré - auto má správnou váhu, aby na přádných kolech hodně vyjelo,
vydrží slušný náklon. Slabší stránkou je přechodový úhel - při vyjíždění prudších svahů se celkem snadno položí na prahy.
U novějších modelů to částečně řeší 15" kola, ty ale nejdou na starší vozy (s tří-šroubými disky) namontovat.
Jinak je světlost i brodivost dostatečná - samozdřejmě je třeba utěsnit rozdělovač a vyvést sání.
V blátě jsou problémy s chlazením - chladič nelze zakrýt a snadno se zanáší.
Občas se samozdřejmě vyskytnou menší závady:
za více než rok off-AROadového provozu jsem měnil volnoběžné náboje v kole, pojistkovou skříň, alternátor a zadní diferenciál, spojku a čeká mne ještě plachta
(pokud znáte člověka/firmu, který/á ji ušije, pošlete prosím
kontakt).
Tím se ovšem nijak nechci dotknout pověsti nových vozidel.
Manyjak Aro Praha najede na Aru 243 r.95 asi 40 tis.km rocně a jejich zkušenosti s provozními náklady jsou podle jejich slov lepší.